26.květen 2017 Svátek má BASTIEN


Výživa psů

Pes domácí (Canis lupulus f. familiaris) je nejstarší domestikované zvíře vůbec. Pes byl domestikován z vlka a je zařazen do řádu šelmy, čeleď: psovití.
Pes je masožravec a jeho trávicí trakt je uzpůsoben k příjmu především masité potravy. Trávicí trubice je u masožravců poměrně krátká (oproti všežravcům a býložravcům), což zvyšuje nároky na kvalitu a stravitelnost jednotlivých živin. V průběhu domestikace se však trávicí trubice částečně prodloužila na 5-6:1 v poměru k tělu (oproti divokým předkům, kde délka trávicí trubice je 4:1). Toto prodloužení trávicí trubice umožňuje trávení krmiv i rostlinného původu a méně kvalitních krmiv. Setkáváme se tedy i se zkušenostmi, kdy se pes chová jako všežravec (konzumuje zeleninu, těstoviny, ořechy, ovoce, sladkosti apod.)
Zvláštností trávicího traktu psa jsou anální váčky uložené v blízkosti análního otvoru. Produkují páchnoucí sekret sloužící psům při jejich vzájemné identifikaci. Tyto váčky se mohou zanítit při nevhodném krmení psa (při podávání kořeněných nebo slaných pokrmů, při nadměrném příjmu kostí apod.).

Potřeba živin

Základní živiny nezbytné pro růst a vývoj každého organismu rozdělujeme na bílkoviny, cukry a tuky.

  • Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební jednotkou organismu (zejména svalové hmoty) a mohou být i zdrojem energie. Proteiny jsou složeny z jednotlivých aminokyselin, které dělíme na esenciální (nezbytné), které si organismus nedokáže vytvořit a musí je přijímat v potravě a neesenciální (postradatelné), které při absenci v těle zvířat nezpůsobují poruchy růstu ani vývoje. Biologická hodnota bílkovin (kvalita proteinu) tedy závisí na obsahu esenciálních aminokyselin. Bílkoviny jsou tráveny v trávicím traktu, kde působí trávicí enzymy, které štěpí dlouhé bílkovinné řetězce až na jednotlivé aminokyseliny. Stravitelnost bílkovin závisí na: kvalitě proteinu (délce jeho řetězce a původu), aktivitě trávicích enzymů, době průchodu trávicím traktem, podmínkách prostředí, věku, pohlaví, množství energie v krmivu. Pro masožravce je lépe využitelný protein živočišného původu. Rostlinné proteiny jsou složitější a v trávicím traktu masožravých zvířat je omezené množství enzymů umožňujících jejich trávení. Stravitelnost bílkovin ovlivňuje také úprava použitého krmiva. U extrudovaných krmiv (krmiva vyrobená za vyšší teploty a tlaku) jsou proteiny živočišného i rostlinného původu štěpeny na jednodušší sloučeniny, které jsou masožravci schopni lépe trávit. Při extruzi dochází i k částečné denaturaci bílkovin (max. do 8%), což nikterak nesnižuje kvalitu finálního krmiva. Nedostatek bílkovin způsobuje zastavení růstu, zhoršení konverze, zhoršení výživného stavu.
  • Tuky jsou zdrojem energie a rovněž esenciálních mastných kyselin. Dále jsou součástí buněčných membrán, reservoáry vitaminů rozpustných v tucích a podílejí se na regulaci důležitých procesů organismu. Kvalita a využitelnost tuků je dána jejich zdrojem. Nejvhodnější jsou živočišné tuky. Součástí tuků jsou nenasycené mastné kyseliny (omega-6 a omega-3), které ovlivňují růst zvířat, kvalitu srsti, kardiovaskulární systém, imunitní systém a celkově zlepšují zdraví zvířat. Tuky velice často podléhají procesu žluknutí, proto jsou do kvalitních krmiv přidávány antioxidanty, které omezují žluknutí tuků. Krmiva s vyšším podílem tuku by měla být rovněž skladována v doporučených podmínkách od výrobce.
  • Cukry (sacharidy) jsou zdrojem energie (podobně jako tuky), stavebními jednotkami některých buněk i složkami biologicky aktivních látek (glykoproteiny, některé koenzymy, hormony apod.). Cukry se nacházejí jak v živočišných (v menší míře) tak i v rostlinných složkách potravy v jednoduchých i ve složitých formách. Nejběžnější složité sacharidy, které tvoří hlavní součást krmiv rostlinného původu (obiloviny) jsou škrob, celulóza, hemicelulóza a pektiny. Tyto sacharidy tvoří důležitou součást extrudovaného krmiva pro masožravce. Masožravá zvířata celkově tráví sacharidy špatně (oproti všežravcům). Schopnost trávení sacharidů závisí na sekreci a aktivitě amylolytických enzymů (enzymy které štěpí cukry), složitosti cukrů i na krmném zdroji (cukry v olejninách jsou hůře stravitelné než v obilovinách). Stravitelnost cukrů je zvyšována jejich mechanickou (mletí, šrotování) a hydrotermickou úpravou při extruzi. Při hydrotermické úpravě sacharidy zvyšují stabilitu konečného výrobku. Vysoký obsah neupravených škrobů v krmivu způsobuje snížení růstu, nižší konverzi a ukládání tuku na játrech (degenerace jater).

Dalšími složkami potravy jsou vláknina, popeloviny, minerální látky a vitamíny.

  • Vláknina neposkytuje masožravým zvířatům žádnou výživnou ani energetickou hodnotu, je však důležitá pro správnou činnost trávicího traktu. Nedostatek vlákniny v krmivu zpomaluje činnost trávicího ústrojí a projevuje se řídkou stolicí. Nadbytek vlákniny způsobuje pocit plnosti, jednotlivé složky potravy nejsou tráveny a procházejí trávicím traktem beze změny. Nadměrné množství vlákniny se projevuje tuhou a velmi objemnou stolicí.
  • Popeloviny jsou nezbytnou součástí všech krmiv. Je to anorganická část krmiva (minerální látky). Obecně se procento popelovin pohybuje okolo 7%.
  • Minerální látky jsou děleny na makroprvky (v krmivech jsou obsaženy řádově v gramech) a mikroprvky (v krmivech jsou obsaženy v mili nebo v mikro gramech). Potřeba minerálních látek v krmivech je tedy malá nikoli však zanedbatelná. Každé plemeno i kategorie psů vyžaduje odlišné množství minerálních látek, které v případě nedostatku způsobují metabolické a zdravotní poruchy.
  • Vitaminy jsou organické sloučeniny, které již v malém množství ovlivňují průběh chemických dějů v živém organismu. Potřeba vitaminů je velmi malá (pohybuje se od jednotek po desítky mg) a závisí na druhu zvířat, pohlaví, věku, fyziologickém a zdravotním stavu, technologii chovu, schopnosti vlastní syntézy příslušného vitaminu a schopnosti organismu využívat daný vitamin.
Čím nakrmit psa?

V současné době je vyráběno nepřeberné množství krmiv pro psa. Podle obsahu vlhkosti můžeme krmiva rozdělit na:

  • suchá (vlhkost do 14 %)
  • polosuchá (25 – 30 %)
  • vlhká (> 70 %)

Podle obsahu živin rozdělujeme krmiva na:

  • kompletní
  • doplňková
  • speciální (např. medikovaná)

Při výběru krmiva pro psa musíme zvažovat následující kriteria:

  • plemeno
  • věk
  • aktivitu
  • kvalitu krmiva

V současné době patří k nejvyužívanějším krmivům kompletní suchá krmiva, která obsahují všechny esenciální živiny, které psi potřebují pro fyziologický růst a vývoj zvířete. Tyto krmiva jsou většinou extrudovaná. Technologie výroby těchto krmiv zvyšuje stravitelnost převážně surovin rostlinného původu (které masožravci tak obtížně tráví).

Přednostmi suchých extrudovaných krmiv je:

  • vysoká koncentrace živin
  • vysoká stravitelnost především škrobu
  • vysoká energetická hodnota krmiva
  • odbourání termolabilních nutričních látek a mikroorganismů
  • dlouhodobá trvanlivost
  • snadné uskladnění
  • relativně malý objem
Výživa štěněte

Správná výživa po narození štěněte je rozhodující pro celý další život psa. Pokud štěně nedostane potřebné množství základních živin, minerálních látek a vitaminů ve správném poměru, může být jeho vývoj narušen natolik, že náprava již nebude možná. Volba vhodného krmiva zasluhuje tu nejvyšší pozornost a nevyplatí se v žádném případě šetřit.
Mladá zvířata mají mnohem vyšší nároky na živiny než dospělí jedinci. Je to způsobeno rychlejším metabolismem, růstem svalové hmoty a kostí. Mají vyšší nároky na potřebu energie, která souvisí s jejich aktivním stylem života. Štěňata musí konzumovat relativně velké množství krmiva k jejich velikosti žaludku, proto je krmivo podáváno vícekrát denně. Množství krmiva závisí na plemeni psa a věku mláděte. Krmivo pro štěňata musí mít vysokou koncentraci snadno stravitelných živin, být nutričně vyvážené a chutné.
Odstav štěňat a postupné přikrmování by měl začínat kolem čtvrtého týdne věku štěňat. Odstav je postupný, takže odloučení od mateřského mléka z hlediska výživy nepředstavuje žádnou náhlou ani převratnou změnu. Obsah proteinů v krmivu štěňat by se měl pohybovat v rozmezí 30 – 36 % (v závislosti na plemeni psa), obsah tuku by se měl pohybovat v rozpětí 14 – 20 %. Poměr vápníku a fosforu v tomto období by měl být 1,5 : 1.

Výživa březích fen

Potřeby fen jsou přímo závislé na velikosti, počtu a fázi vývoje plodu. V prvních týdnech se potřeby neliší od fen, které nejsou březí neboť růst plodu je velmi pomalý. Teprve mezi 40. a 50. dnem dosáhnou až 75 % hmotnosti. V první polovině březosti krmíme 1 až 2x denně standardním krmivem. V druhé polovině březosti je nutné zvýšit krmnou dávku až o 40 až 70 %. Abychom dosáhli zvýšení živin a energie v krmné dávce a nezvyšovali její objem je nutné přejít na krmivo pro psy v zátěži, které obsahuje vyšší množství bílkovin a tuků (30 % dusíkatých látek a 12 – 14 % tuku). Krmivo podáváme 2 – 3x denně. Od 50. dne březosti je trávicí trakt silně omezen (dutinu břišní vyplňuje děloha), je nutné krmivo předkládat 3 až 5x denně v malých množstvích.

Výživa kojících fen

Výživa kojících fen musí odpovídat produkci mléka, počtu štěňat a výživnému stavu feny po porodu. Samotná produkce mléka je velmi náročný proces na potřebu živin a energie. V období kojení je tedy nejdůležitější zabránit dramatickému hubnutí fen a zachovat schopnost tvořit takové množství mléka, které pokryje potřeby štěňat do 4. týdne stáří. Mlékem vydané živiny musí být nahrazeny vysoce stravitelnými formami živin, rozhodující je zabezpečit dostatek energie pro fenu. Energie je obsažena ve formě glycidů a tuků. Koncentrace bílkovin ve vztahu k obsahu energie by neměla klesnout pod 15 g . MJ-1 stravitelné energie. Důležitý je poměr vápníku a fosforu v krmné dávce, a to 1,7 – 2 : 1. Pokud není feně zajištěn dostatečný příjem živin a energie, dojde v první řadě k rychlému úbytku na hmotnosti fen, následně se pak zastaví tvorba mléka, což se ve svém důsledku projeví ve zpomalení růstu štěňat.

Výživa starých psů

Obecná hranice, kdy jsou psi považováni za geriatrické, je v poslední třetině jejich předpokládané délky života. Cílem krmení starých, ale jinak zdravých psů, je zpomalit nebo zabránit progresi metabolických změn spojených se stárnutím a tím prodloužit délku jejich života. Staří psi hůře tráví krmivo a vykazují tendenci k tloustnutí. To je způsobeno snížením poměru svaloviny k tuku. Z krmné dávky by se měli vyřadit těžko stravitelná krmiva s vysokým obsahem kolagenu a elastinu (vnitřnosti), kosti a snížit obsah bílkovin. Studie se starými psi však neprokázaly rutinní snižování bílkovin v krmné dávce starých psů (vyšší procento proteinů může způsobit poškození ledvin). Obecně je tedy pro zdravé staré psy doporučováno krmení založené na jeho individuálních potřebách, které musí být vztaženy k tělesné hmotnosti, kondici a fyzické aktivitě.

Výživa sportovních psů

Krmná dávka u těchto psů musí mít adekvátní obsah bílkovin a energie k zátěži. Společným znakem sportovních plemen psů je krátký trávicí trakt přizpůsobený příjmu vysoce koncentrované potravy. Různá plemena však mají různý typ metabolismu. Někteří psi dovedou využívat glukózu ve svalových buňkách anaerobně (bez přístupu vzduchu), jiní jako zdroj energie využívají tuk, který se odbourává za přístupu vzduchu. Metabolické odlišnosti plemen je nutné upřednostňovat při jejich výživě.

Text: Ing. Silvie Sajfridová Ph.D.




Tvorba webových stránek eBRÁNA s.r.o. Webové stránky a kvalitní CMS